Don Quijote a já, větrný hovado

Soubor povídek plzeňské autorky. „O čem píše? O životě. O kamarádkách. O každodenních starostech. O drobných radostech, které je třeba si užít, protože ten velký svět je plný obtížností.
A někdy o střípcích neuchopitelného, nezadržitelného a nepochopitelného, co se každý den děje mezi nebem a zemí. A taky, pochopitelně, píše o vztazích, o mužích a ženách a o tom, co se mezi nimi děje. Láska a touha po ní je tím, co nás spojuje. Ve Vlastiných povídkách je občas mnoho nevysloveného, což čtenáři umožňuje se zastavit a přemýšlet, domýšlet, co měla autorka na mysli. A tak, milí čtenáři, zavřete oči a přemýšlejte. Bavte se její fantazií a obohaťte ji tou svou. Uvidíte plný, bohatý svět lidí, kteří si na nic nehrají, protože ho právě žijí,“ uvádí v doslovu autorčina spisovatelská kolegyně Daniela Kovářová.